Dlouho očekávaný článek na blogu, nejzásadnější příspěvek,

který tu těhotné běžkyně hledají.

Proč jsem s ním tak otálela?

 

Denně mi přijde alespoň jedna soukromá zpráva: „Můžu v těhotenství běhat? O kolik mám zpomalit? Neublíží to miminku?…“ Nejsem lékařka, většinu svých čtenářek ani osobně neznám, přesto se vždy snažím odpovědět tak, jak to cítím, jak si myslím, že je to správné. Ale vše je individuální, každá žena je jiná, takže vždy všem píšu, aby poslouchaly své tělo. To ale není jediné pravidlo, které by se mělo dodržovat. Tenhle článek jsem nevydala dřív proto, abych měla jistotu, že to, co tady napíšu, skutečně „funguje“ a mně se osvědčilo. Ale teď, když jsem měla naprosto skvělé těhotenství, relativně rychle a bez zranění jsem porodila, mám pohodové a zdravé miminko, vím, že nepřestat běhat bylo pro mě správné. Moje mysl zůstala celé těhotenství pozitivní, nestěžovala jsem si na žádné bolesti a otoky, 18 kilo navíc mě netrápilo, ani psychicky, ani fyzicky. Zůstala jsem v kondici, což jsem ocenila jak při porodu, tak v péči o miminko. A už v šestinedělí jsem byla zpátky na své váze a mohla opět sportovat. To jsou moje důvody, proč jsem ráda, že jsem běhat nepřestala. A tady je pár rad, které jsem sepsala ze své zkušenosti, po konzultaci s lékaři, fyzioterapeuty a svými aktivními fanynkami.

 

Dá se v těhotenství běhat?

Ano, ale musíte dodržovat následující pravidla

 

  1. Těhotenství není nemoc, nemusíte se přestat hýbat!
  2. Pokud jste před otěhotněním neběhala, v těhotenství s tím rozhodně nezačínejte! Vaše tělo na to musí být zvyklé! A to platí i pro jiné sporty! Je sice fajn, že zrovna TEĎ chcete být ve formě (a najednou, ač je to přirozené, nechcete moc přibrat), ale v tomhle případě by to napáchalo víc škody než užitku. Jestli jste před těhotenstvím „nic“ nedělala, doporučuji jen lehké cvičení, těhotenskou jógu, plavání, procházky… Každopádně nejlépe pod dohledem odborníka, lékaře, fyzioterapeuta,  trenéra…
  3. Riziko a komplikace. Můžete být sebelepší (a třeba i profesionální) běžkyně, pokud je ale v těhotenství něco v nepořádku, neriskujte a neběhejte! Sice nebyl prokázán potrat v důsledku běhání (to, že dítě „vytřesete“ je skutečně mýtus), vždy bylo něco špatně s plodem, takže i kdybyste seděla doma na zadku, potratila byste… Ale na druhou stranu nemusíte tomu neštěstí běžet naproti. Jestli vám doktor řekne, že máte jakékoliv komplikace, rizikové těhotenství, krvácíte nebo jen špiníte, máte moc nízko placentu, stahy nebo křeče v břiše apod…, zastavte se!
  4. Není závod jako závod… Pokud jste můj blog četli, víte, že já závodit nepřestala, respektive, nepřestala jsem se účastnit závodů. Ale závodit jsem přestala. Nebylo to pro mě lehké, jsem hodně soutěživá. A i když nejsem profík a na první místa jsem nikdy nedosáhla (a ani nedosáhnu), minuty jsem honila vždycky. V těhotenství na to ale zapomeňte! Buďte šťastná, že vůbec běhat můžete! Užívejte si atmosféru, usmívejte se na ty, kteří vás předbíhají, přizpůsobte rychlost tomu, jak se cítíte.
  5. Běh považujte za rekreační aktivitu pro povzbuzení psychiky a odreagování se od starostí běžného dne.
  6. Dýchejte! Jeden z důvodů, proč vám ne každý běhání v těhotenství doporučuje, je fakt, že dochází k nedostatečnému okysličování miminka. Pakliže přeceníte své možnosti (nezapomeňte, že vaše tělo se v těhotenství mění!), napálíte to, nebudete poslouchat své tělo, nemůžete se divit, že začnete lapat po dechu, bude vás píchat v boku… Ano, pak souhlasím, že nedostatečný přísun kyslíku nemusí mít dobrý vliv na vývoj plodu. Ale snad jsme dospělé! A rozumné! Jakmile něco takového pocítíte, zastavte, zpomalte, vydýchejte to… Když toto dodržíte, nemůžete miminku ublížit.
  7. Pijte! Velmi důležité jsou tekutiny! A doplňování minerálů, hlavně hořčíku. Jeho nedostatek může mít na svědomí křeče a také předčasné děložní stahy. Pokud trpíte dehydratací, berte si pití s sebou, i když běháte krátké tratě.
  8. Tepová frekvence. Velmi častá otázka, kolik je ideální tepovka při běhání v těhotenství? Já nejsem zrovna typ, který by o tom mohl přednášet, tepovku jsem nikdy neřešila. Myslím, že se znám natolik dobře, abych poznala, kdy už je to přes čáru. Ale taky o sobě vím, že ji mám vyšší, než je běžné. Takže když jsem si ji jednou v těhotenství ověřovala, a měla jsem asi 150, neřešila jsem to, protože se mi běželo dobře a nic mě netrápilo. Zkuste si tepovou frekvenci změřit. Některé zdroje uvádí, že pokud žena běhá při tepové frekvenci do 75% maxima, nedoporučuje se překračovat 30 minut. Při tepové frekvenci přesahující 140 tepů za minutu by běh neměl trvat déle než čtvrt hodiny (to jsem opravdu nedodržovala). Jiná studie zase uvádí, že 140 tepů/min se už překročit může. Jak jsem psala, já se neřídila tepovkou, ale svými pocity.
  9. Jednotlivé trimestry. V některých článcích se dočtete, že by se nemělo běhat na začátku a na konci těhotenství, v 1. a ve 3. trimestru. Já s tím tak úplně nesouhlasím, myslím, že je to opravdu o subjektivním pocitu každé ženy. Běhala jsem celou dobu, ale v každém měsíci to bylo jiné. Zpočátku mě hodně bolela prsa. Ale to vyřešila kvalitnější podprsenka. Pak byly chvíle, kdy jsem si musela několikrát odskočit za keřík 🙂 A taky dny, kdy se mi hůř dýchalo, protože mě rostoucí bříško tlačilo. Některé běžkyně v prvních měsících ani nepoznají, že jsou těhotné, znám i takové, které v této sladké nevědomosti běžely dokonce maraton. Nepotratily, plod to neohrozilo a teď mají zdravé a pohodové děti! Já jsem poslední závod na 5 kilometrů běžela v 7. měsíci. Pak už jsem venku moc neběhala, ale před cvičením jsem si ve fitku dala 2, někdy i 3 km na zahřátí. Samozřejmě tempem, které připomínalo už spíš jen chůzi 🙂
  10. Počasí. Tady zase záleží na každé z vás. Běh byste si měla rozmyslet v nepříznivém počasí, ve velkém horku hrozí přehřátí organismu, v dešti a větru prochlazení. Já na počasí ohledy nebrala, jak se říká: „Není špatného počasí, jen špatně oblečeného běžce.“ Vždy jsem se řídila sebou, když bylo horko, zpomalila jsem natolik, aby mi byl běh příjemný, aby se mi dobře dýchalo. Do zimy nebo do deště jsem se zase líp oblékla. A po doběhnutí jsem doma rychle skočila do teplejší sprchy.
  11. Terén. Jedno z témat, které se taky řeší. Běhat na silnici, která je tvrdá a může to být nepohodlné, nebo na měkkých lesních cestách, kde vám hrozí, že zakopnete o větev? Nebudu vám radit, co je správně, já běhala všude, ale s rozumem. Běhala jsem i do kopců. A paradoxně se mi běželo hůř z kopce, tam jsem cítila lehké nárazy, takže jsem poslechla své tělo, zpomalila nebo kopec sešla. Během toho jsem se vysmrkala, vydýchala… A pak zase pokračovala dál.
  12. Neběhejte sama. Alespoň ne v závěru těhotenství, kdy už „to“ na vás může přijít. Neumím si představit, že jsem někde sama v lese a začnou mi kontrakce. Nebo nedejbože kdyby nastaly nějaké komplikace.
  13. Kvalitní doplňky. A tím teď nemyslím ty potravinové. Pořiďte si kvalitní podprsenku, obuv, v závěru těhotenství uvítáte i těhotenské legíny. Já ve druhém trimestru nedala dopustit na tejpy, kterými jsem si zafixovávala bříško. Ve třetím trimestru jsem se neobešla bez podpůrného těhotenského pásu.
  14. Protahování a doplňkový sport. Ani v těhotenství se nezapomínejte protahovat! A určitě nebude na škodu, když se kromě běhání budete věnovat i jinému sportu. Já chodila jednou týdně plavat a dvakrát týdně do fitka.
  15. Poslouchejte své tělo, samo si řekne, co se mu líbí 😉

 

Běh v těhotenství – ano, nebo ne?

Post navigation


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *