Fyzioterapeutka Anička:

“U prvního porodu jsem poznala, jak je strašně důležité být maximálně fit!”

anna-1

Medailonek:

Jméno: Anna Hrachová Michalcová

Věk: 30 let

Děti: Antonín (2 roky), 30.týden těhotenství

Povolání: fyzioterapeut

 

Dotazník:

Jsi podruhé těhotná, mohla bys popsat rozdíl (z pohledu cvičení) mezi oběma těhotenstvími? Jaké sporty jsi dělala před dvěma lety, co děláš teď, v čem vidíš rozdíl… Jak často cvičíš?

První těhotenství bylo proti druhému mnohem aktivnější. Ne, že bych byla teď línější, nebo by nebyl čas – ten najdu vždy – jen mám méně celodenního pohybu (u prvního jsem pracovala až skoro do porodu) a to se podle mě počítá nejvíc. První těhotenství jsem sice přestala brzy běhat, ale plavala jsem 2km minimálně třikrát týdně až do porodu, pracovala aktivně s lidmi 8hodin denně, nesedla jsem si celý den!!!, udělala jsem si osvědčení pro golfovou hru a s manželem jsme jezdili na turnaje, hodně jsem chodila pěšky. Teď trávím dost času v autě, na zemi s malým synem (kde se ale snažím cvičit), nepracuji, nachodím denně max 5km. Snažím se hledat takové 15ti minutovky během dne, kdy si zacvičím (dřepy, strečing, kettlebell, TRX, jogové a pilates cvičení), a chodím dvakrát týdně plavat. Ty 15ti munutovky se snažím dodržet minimálně dvě denně 🙂 Po prvním porodu jsem se vrátila k běhu, naučila se první sestavu ashtangy jogy, vrátila se k práci…, ale věděla jsem, že plánujeme druhé dítě, takže nic velkého. Trénink na poloviční Ironman mě čeká až za pár let 🙂 

Jsi v sedmém měsíci, o kolik jsi zvolnila oproti normálu? 

Zatím jsem nezvolnila vůbec. Naopak se snažím najít motivaci a chodit víc plavat a cvičit doma, než se válet na gauči, když dítě usne 🙂 U prvního porodu jsem poznala, jak je strašně důležité být maximálně fit. Těžila jsem z toho i ty další krušné týdny, co následovaly. Trochu mě mrzí, že se zatím necítím úplně v super formě. Snad to ještě vylepším. Navíc – u prvního těhotenství jsem přibrala asi 11kg, týden po porodu byla kila dole, a teď v 30tt už mám 10kg nahoře, takže to bude horší (ale taky prý čekám holku! 🙂 

V prvním trimestru současného těhotenství jsi si splnila velký sen, o co šlo? 

Moc obdivuju triatlonisty, miluju plavání i běhání, jediné kolo není úplně favorit. Naskytla se mi možnost trasovat slabozrakou sportovkyni celým krátkým triatlonem. Bylo to v době, kdy jsem ještě nevěděla, že čekám druhé miminko. Trénovaly jsme spolu všechny tři disciplíny, kolo se jede tandemové, takže jsem v tom nebyla sama! Bylo to báječné. Závod byl v mém 9.týdnu těhotenství, bylo mi skvěle. Myslím, že triatlon ve třech ještě moc lidí nedokončilo 🙂 Jednou chci dokončit dlouhý triatlon typu půl-ironman – takle zkušenost mi snad dala motivaci a sílu pro období po porodu, že až vše zvládnu, čeká mě parádní příprava a všestranné závody, perfektní kondice a výzva.

Proč jsi se ani v těhotenství nedokázala pohybu vzdát?

Předně si vůbec nemyslím, ani v malinkém procentu, že bych se měla něčeho vzdávat. To, co dělám, není nebezpečné pro mě, ani mé dítě. Nedělám kontaktní sporty, ani nic extrémního. Znám jogínku, co byla celé těhotenství hlavou dolů/nohama nahoru, ač je to “zakázané”. Mám kamarádku,  která jezdila až do konce na kole. Nehýbu se kvůli hmotnosti, ale radosti z pohybu a naplnění, a to kdyby mi někdo zakázal – tak ten stres a úzkost a nerealizace sama sebe by byla horší. 

Nezapochybovala jsi někdy že děláš něco špatně? Že jsi to třeba ten den přehnala? 

Nestalo se mi to. Ale nestávalo se mi to ani netěhotné. V prvním těhotenství jsme s manželem na začátku pátého měsíce procestovali západ USA, a tam mi tělo dalo vědět vždy, když bylo moc – vedro, kilometrů, dlouho jsem seděla v autě, málo jedla a pila… Teď ve druhém těhotenství mám spíš pocit, že tělo říká – cvič, hýbej se víc. Ale nějak to nejde plnit. 

Jsi fyzioterapeutka, jak se na aktivní těhotenství díváš ze své profese? Doporučuješ sport v těhotenství? 

Doporučuji se hýbat celoživotně. Začíná to už v prvním roce života a správným psychomotorickým vývojem miminka, pokračuje krizemi v pubertě, krizí, když člověk má děti a nemá čas, a pak pohybem ve stáří…. Ale to není Tvá otázka. Během prvního těhotenství jsem navštívila ze zvědavosti plno cvičení pro těhotné – hodně těhulek mě jako fyzioterapeuta navštěvuje, s hodně z nich cvičím i kondičně. Teda upřímně, pro mně jsou ta komerční cvičení trochu nuda, ale holky, co nic předtím nedělaly, by něco dělat měly. Určitě si najdou, co je bude bavit. Od gravid jogy, přes aqua-cvičení, různé přípravy k porodu. Máme přístup k nepřebernému množství videí, článků, doporučení, blogů o celé té problematice. A ano, informace jsou rozdílné. Ale to je na každém z nás, co si vybere. Porod je docela makačka. Doporučuju se určitě fyzicky připravit – jak pánev, kyčelní klouby, pracovat s nohou, uvolňovat pánevní dno, ale i se zlepšit/držet kondičně. O psychice nemluvím:)

Jak se díváš konkrétně na běh v těhotenství? 

Ač jsem před dětmi (i mezi dětmi) běhala kolem 40km týdně, v prvním ani druhém těhotenství neběhám (u prvního jsem vydržela cca do 3. měsíce, u druhého jsem skončila po závodu triatlonu v 9.týdnu). Ty otřesy, i když běhám “naboso” a jsou mírné, mi vadily na pánevní dno – dráždily svaly pánevního dna, měla jsem pocit, že si zhoršuji případnou inkontinenci. Ale každá jsme jiná. Dokud se cítí těhotná fajn, baví jí to, dělá radost, nebolí jí pak záda nebo pánev a okolí, není vyčerpaná, není inkontinentní…. tak paráda. Stejně ale myslím, že poslední dva měsíce (individuálně), je to na pánevní dno dost velký nápor. A není to dobré ani k porodu, ani k následné rekonvalescenci.

Jak reagovalo okolí na to, že během těhotenství sportuješ? Setkáváš se i s negativními reakcemi? Jak na ně odpovídáš? 

Manžel mě podporuje v plavání, cvičení, i na triatlonu byl – hlídal našeho syna. Ví, že mám rozum. Celé moje okolí se hýbe, nesetkala jsem se s ničím jiným, než s podporou. Jsem za to ráda. V bazénu mi třeba plavčík odpočítává týdny do porodu. 

Co na to říká gynekolog / gynekoložka?

Nikdy se mě na to nikdo neptal. První gynekologu prvního těhotenství jen řekl, ať si u golfu neporaním ramena a plavat že mám jen, než se začnu otevírat. Teď to nikdo neřeší. Doktoři řeší vaší krev, hmotnost, tlak a případné problémy. Maximálně pokud máte asistentku, tak s ní třeba probrat její názor. Jenže tomu, co děláte, pokud to děláte dlouho, stejně nikdo nerozumí tolik, jako Vy sama.

Kdy plánuješ, že by ses opět vrátila k aktivnějšímu pohybu, a čím začneš?

Začnu tím, že si hned po porodu (pokud nebude císařem), lehnu co nejdříve na břicho. Tak dvě hoďky po, doufám. Podporuje to zavinutí dělohy a taky mi to dost chybí 🙂 Už do porodnice si beru overball na různá malá cvičení. První týdny chci hodně odpočívat, nevím jaká bude situace, ale na dechová cvičení a pětiminutovky několikrát denně k aktivaci pánevního dna a centra těla (s vlastní vahou, na rolleru, overballu, velkém míči) čas snad najdu. Termín mám v únoru. V květnu bych chtěla vyklusnout. Do podzimu bych chtěla dát některý závod ze seriálu Běhej lesy – 10km. Chci se vrátit k denní praxi ashtangy, ale to je časově náročnější. Nechci nikam spěchat.

anna-3 anna-2
Fyzioterapeutka Anička: “U prvního porodu jsem poznala, jak je strašně důležité být maximálně fit!”

Post navigation


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *