Maminka dvojčátek Míša Cocca:

“Ještě den před porodem jsem hrála tenis!”

IMG_7095 IMG_7096 IMG_7094

Medailonek

Jméno: Míša Cocca, 31 let (22.9.1984)

Povolání: Vysokoškolská profesorka, Fakulta sportovního managementu, Autonomous University of Nuevo Leon, Mexiko

Kromě přednášení se s manželem věnují výzkumu – pohybovým aktivitám a zdraví se zaměřením především na děti školního věku.

Děti: dvojčátka Anička a Maruška (nar. 4.7.2016)

IMG_7097

Když mi přišla zpráva od Míši, kterou jsem do té doby neznala, četla jsem ji asi 5x! Vyslechnout si ji musel i Olda a moje mamka, jak jsem byla nadšená! Je skvělý vědět, že opravdu v tom nejsem sama! A že pokud je v těhotenství vše v pořádku, je normální nepřestávat s pohybem! Bohužel se o tom tolik nemluví! A jak víme, o čem se málo ví nebo se o tom vůbec nemluví, to je tabu, nepřípustné, naprosto šílené… Jenže nás, takových šílenkyň, které vybočují z “normálu”, je čím dál víc! A proto jsem ráda, že i Míša kývla na to, aby byla součástí mého blogu a osvěty, kterou se snažím šířit. A jelikož to není jen “obyčejná” holka jako já, ale vysokoškolská profesorka sportovního managementu, mohla by být její slova věrohodnější a přesvědčivější 🙂

Se svolením Míši si můžete přečíst to, co mi napsala:

“Ahoj! Na netu jsem si přečetla tvůj rozhovor, a tak jsem si řekla, že ti (a možná i ostatním) taky troškou přispěju 🙂 4.7. jsem porodila krásná dvojčátka – holčičky Aničku a Marušku. Celé těhotenství jsem chodila cvičit do fitka 2-3x týdně, podle toho, jak mi to vyšlo (žádný činky, prostě na pohodu eliptikal, kolo, stepper, míče, ruce, nohy…), a o víkendu jsme s manželem chodili do hor na hike. V 99% na mě lidi koukali jak na zjevení, někteří se i usmívali, ale většina si nejspíš ťukala na čelo. Pár ženských se mě přišlo zeptat, jestli je to zdravé a můžu cvičit. Ve fitkách, do kterých jsem chodila (v Čechách a Mexiku), jsem byla podle slov provozovatelů první (a nejspíš i na dlouho poslední) těhule. Samozřejmě jsem chodila do práce (učím na univerzitě v Mexiku), kde jsem mimo jiné učila 10 hodin týdně házenou. Tady nikoho moc nezajímá, jestli je ženská těhotná nebo ne, a už vůbec neberou ohled na to, jestli je jenom jedno nebo dvě. U nás je s dvojčaty hned riziko a každej doktor by tě nejradši viděl jenom doma. Všichni kolem mě se samozřejmě báli, abych náhodou předčasně neporodila, a moc se jim moje aktivity nelíbily. Nicméně já jsem toho názoru, že právě díky tomu, jak jsem byla aktivní, jsem měla naprosto pohodové těhotenství a nebyla jsem jak chodící ufuněná koule 🙂 Fyzicky jsem to výborně zvládala, a i moje nálada byla pořád veselá a celkově jsem se cítila hodně vitálně energická. Den před porodem jsem ještě hrála tenis! 🙂 No a pak se vesele odvezla do porodnice. Jsem pevně přesvědčená, že díky tomu všemu se mi holčičky narodily krásně na termín (měla jsem plánovaný císař) a jsou naprosto zdravé – což potvrzují i vědecké studie Přesto, že spousta ženských je po císaři jak zmlácená a dlouho jim trvá, než je všechno přestane bolet a dají se zpátky do formy, já už třetí den nevěděla, co roupama dělat 🙂 Pátý den nás pustily domů a od devátého dne už jsme trávily dopoledne i odpoledne procházkama. Čtvrtý týden po porodu jsem už šla do fitka lehce na elitpikal a míče. Teď jsem sedm týdnů, jsem skoro zpátky na svém, do fitka už zas chodím 2-3x v týdnu. Cvičení mě neskutečně dobíjí energií, takže člověk se pak ani necítí tolik unavený. Mimo to mi už končí mateřská (v Mexiku je jenom 90 dní), takže se vracím zpátky do práce… A takové ty řeči typu: “Cvičením se ti srazí mléko, po císaři nesmíš nic dělat půl roku…”, tomu se jen usmívám 🙂 Kojím plně a mléka  mám víc jak v Kuníně 😀 Co se týká císaře, je to operace a velký zásah do těla, ale hodně zálež i na tom, jak na tom člověk byl před otěhotněním, v průběhu, jak rychlou máš obecně rekonvalescenci… Cvičit může člověk i tak. Musí ale vědět, co může, a co ne. A hlavně poslouchat svoje tělo. To ti vždycky řekne, jestli je to dobrý, a nebo ne. Mám výhodu, že mám vystudovaný tělocvik a v rámci výzkumu se s manželem zaměřujeme na pohybovou aktivitu a zdraví. Tím pádem opravdu vím, co můžu/měla bych a co ne. A jelikož řada mých studentů pracuje ve fitness centrech, i jim v rámci předmětu pedagogiky dávám úkol, aby připravili cvičební plány pro těhotné. Je důležité, aby pochopili, že těhotenství není nemoc, a naopak, pohybová aktivita je zdravá nejenom pro maminku, ale pro zdravý rozvoj dítěte.

Věřím, že díky celkovému přístupu (a respektu samozřejmě), jaký jsem k těhotenství měla, to všechno proběhlo naprosto skvěle a po porodu jsem se dostala hned zpátky do formy. I tohle je důležitá část, protože dalším omylem, který se vypouští je, že po porodu nesmíš dlouho nic kromě běhání kolem mimča… U mě pohyb funguje jako dobíječ baterek. Moje mamka byla nejdřív pořad vyplašená a měla strach, abych si právě sportem nevyvolala porod, ale sama posléze pochopila, že právě pohyb je to, proč vypadám tak jak vypadám – jak fyzicky, tak psychicky. Proto mi už sama říká, ať si jdu zacvičit, že pohlídá. Protože ví, že i tohle je v podstatě součást rekonvalescence 🙂

Doufám, že ti to trošku pomůže rozšířit osvětu 🙂 A maminky pochopí, že ne jenom s jedním, ale i se dvěma se dá být aktivní 🙂

IMG_7100 IMG_7099

 

Maminka dvojčátek Míša ještě den před porodem hrála tenis!

Post navigation


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *